Můj rok 2017

Už nějakou chvíli sedím před notebookem a přemýšlím, o čem tento článek vůbec bude. Jak na nový rok, tak po celý rok? Doufám, že ne. Taky se cítíte vždycky 1. ledna tak divně? Nemyslím kocovinu nebo výpadky paměti. Jako byste očekávali, že přijde nějaká změna jenom kvůli tomu, že se přehouplo datum. Ale přitom žádná změna přijít nemá. Nečekám v tomto roce žádné velké životní změny, protože ty už přišly.

Tento měsíc to bude rok, co jsme měli maturitní ples. Cože?? Připadá mi to jako před třemi týdny. Moc dobře si pamatuju na ten den, kdy jsem v poledne běžela ke kadeřnici, odpoledne na nalíčení a pak jsem brečela, protože jsem se bála toho, že zkazím předtančení. A nakonec to bylo úžasný. 

A pak maturita. Dobře si pamatuju, jak jsem byla vyděšená, když jsem otevřela písemnou maturitu z dějepisu. Jak jsem se rozhlížela, jestli už má taky někdo hotový sloh z angličtiny, abych nebyla první. Jak jsem blekotala u češtiny....

nejlepší alba letošního minulého roku
  

  

Víte, proč mi tento rok uběhl tak rychle, dokonce rychleji než ty ostatní? Protože se pořád něco dělo. Něco důležitého, co rozhodovalo o moji budoucnosti. Není to ale jenom to tom, co by na první pohled patrné. Je to hlavně to tom, co se změnilo uvnitř mně. Nedokážu si představit, že bych to, co dělám dnes, dělala před rokem. Hlavně to, že bych úplně jinde, tak daleko od rodičů a starala se sama o sebe. Ale nějak jsem k tomu v průběhu roku dospěla. Musela jsem. A teď už mi to přijde úplně normální a nedokážu si představit chodit znovu na gympl...

Nedávno jsem mluvila v mamky nejlepší kamarádkou a naší sousedkou. To, co mi řekla, mně překvapilo a zároveň potěšilo. Že prý jsem se hezky rozmluvila. A myslím, že měla pravdu.Jsem z větší části introvert, což se za rok nijak nezměnilo, ale... Když jsem jela v září na seznamovák od vejšky, měla jsem, celkem samozřejmě, strach, jak budu působit, s kým se budu bavit a jestli vůbec... A nakonec jsem ráda, že jsem tam jela. Každý máme asi někdy obavy, když mluvíme s někým cizím. A tak si prostě představuju, že není cizí a jde to samo. Mám totiž v hlavě takovou vizi sebe sama - čím chci být. Hlavně jaká chci být v ideálním případě. Snažím se tomu přibližovat alespoň po malých krůčkách. Jsem to pořád já, ale zároveň jsem víc taková, jaká chci být.

Co mně čeká v roce 2018? Hned z kraje roku zkouškové období. Chtěla jsem si všechno krásně rozvrhnout a už teď mám pocit, že nestíhám. Takže se pokusím ještě teď napsat a přednastavit pár článků, protože fakt netuším, jak to bude vypadat. 4. ledna mně čeká první zápočtový test z psychologie. Jednu zkoušku a dva zápočty už mám za sebou, teď už zbývá uzavřít jen 7 předmětů! Tak hurá na to!