Harry Potter a prokleté dítě

Harry Potter a prokleté dítě

J. K. Rowling, J. Tiffany, J. Thorn

vyšlo v ČR: 2016

oficiální anotace:

Speciální vydání pracovního scénáře.

Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší.

Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst.

Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.

Když jsem se dozvěděla o vydání "další" knihy o Harry Potterovi, nezažila jsem žádný pocit "to musím mít". Až když jsem měla slevu do knihkupectví a nevěděla, kterou knihu si vybrat, padla řeč právě na Prokleté dítě. Jinak bych se k ní možná ani nedostala. Už ze začátku jsem tomu prostě nevěřila. Všichni víme, jak dopadá pokračování oblíbených seriálů a filmů po x letech - hrozně.

Příběh asi nebudu moc rozvádět, protože nechci spoilerovat. Kniha začíná přesně tam, kde skončil 7. díl - na nástupišti 9 a 3/4 - Albus Severus Potter nastupuje do 1. ročníku Bradavic a obává se, do které koleje bude zařazen. Už ve vlaku se seznámí se Scorpiusem Malfoyem, o kterém se v kouzelnickém světě rozšiřují nepříjemné drby. A zbytek... si musíte přečíst.

S příběhem to jde nahoru a dolu jako na horské dráze. První jednání je jako když vypijete lahev vína a snažíte se napsat vtipnou fanfikci. Zkrátka občas nevěříte tomu, co čtete. Je to svým způsobem zábavné a zároveň "second-hand embarrassment". Nechci prozrazovat moc děje, ale cestování časem je takové ohrané. Abych pořád jenom nekritizovala, změny v přítomnosti (když kluci měnili minulost) opravdu dávaly smysl. No, alespoň něco.

Když to čtete, poznáte, že to není od Rowlingové. Ona tam dala jenom svoje nápady. Navíc tím, jak je to hra, nevidíte tolik do postav a všechno je jenom "na povrchu". Což je další důvod, proč nebrat Prokleté dítě jako skutečné pokračování. Někdo si jen tak odpoledne po kafíčku napsal fanfikci, které se dostalo (možná neprávem) více pozornosti než těm ostatním. Hm. Celkově jsou dost rozbourané charaktery postav, které se, alespoň podle mně, chovají odlišně, než jak by se chovali podle své osobnosti, kterou vytvořila Rowlingová. Draco je hodnej... Snape je hodnej... Ron je hlupák...

Druhá část už není tak špatná. Trochu té "temnoty" příběh alespoň trochu vyvážilo. Ale stejně víte, jak to dopadne, není to žádný překvapení. Pořád nevím, jaké mám z knihy pocity. Na jednu stranu zábavná a dobře se čte, na druhou stranu totální magořina, nesmyslné promluvy i akce a špatně vykreslené charaktery. Nemůžu říct, že ji doporučuju. Ale jo, přečte si ji, zas až tolik času neztratíte. Pro mně ale Harry Potter už skončil sedmým dílem a tak to prostě je.

2,5/5